ArTUR
Architektúra pre trvalo udržateľný rozvoj
Požiarna skúška slamených balov v Českej republike
Občanské
sdružení EKODŮM oznamuje, že 30. 6. 2011 se uskutečnila historicky
průlomová požární zkouška, která prokázala:
NOSNÁ STĚNA ZE SLAMĚNÝCH BALÍKŮ ZKOUŠENÁ POŽÁREM NEHOŘÍÍ!!
Touto událostí se otevírají zcela nové možnosti v oblasti výstavby pasivních domů s minimalizovanou ekologickou stopou
při výstavbě. V požární zkušebně PAVUS ve Veselí nad Lužnicí byla zkoušená konstrukční stěna z nosné slámy (bez
jakékoli další podpůrné konstrukce) omítnutá ze strany interiéru hliněnou a vně vápennou omítkou. Zkouška pod statickým
zatížením byla ukončena až po neuvěřitelných 139 minutách, a stěna ještě stále neprohořela!
Obdobná zkouška proběhla jen v USA, kde bylo dosaženo 120 minut, a na univerzitě ve Vídni, kde stěna s izolací
slaměnými balíky (tedy nikoli konstrukční slámou) vydržela 90 minut. Výsledek zkoušky vysoce překračuje potřebné
parametry odolnosti 45 minut pro rodinný dvoupatrový domek a ukázal, že slaměná nosná konstrukce může být použitelná i
pro složitější stavby.
Výhodou této konstrukční technologie je zjednodušení a zlevnění stavby (tzv. Low-tech a Low-cost), její vhodnost i pro
svépomocnou výstavbu s využitím zemědělského odpadu v místě stavby, tedy s minimem nároků spotřeby energie na
dopravu. Vynikající tepelně izolační vlastnosti slámy jsou výhodné především pro pasivní domy a balíky slámy prokázaly, že
jsou jako jediný materiál schopny splnit kromě tepelně technických vlastností i nároky na statiku v požáru dosahujícím
teplot blízko 1200°C.
Protože zkouška proběhla již podle "společné evropské legislativy", bude
možné její výsledky využívat ve všech zemích EU.
Zkoušky jsou realizovány v rámci projektu 122 142 0507: "VYBRANÉ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH A DALŠÍCH
STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH PRVKŮ A BUDOV" z programu Efekt, MPO ČR, řešitelem projektu je
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Podrobné informace o projektu a dílčí výsledky včetně zkušebních protokolů
jsou k dispozici na webových stránkách řešitele projektu:
http://kps.fsv.cvut.cz/index.php?lmut=cz&part=vyzkum&sub=30
Koordinátorem projektu za ČVUT:
Jan Růžička, e-mail: jan.ruzicka@fsv.cvut.cz
Partneři části projektu "Stěna z nosné slámy" :
ABatelier, e-mail: abrotanek@pasivnidomy.cz
Hliněné omítky Picas, e-mail: navratil@rigi.cz
První projekt, který touto technologií pravděpodobně bude realizován,
vznikne v Ekoparku ODOLENA VODA o.p.s. Prosperita.
Stavby Ekoparku by měly sloužit k vývoji nových technologií pro PD a
nabídnout veřejnosti možnost pobytu v pasivních domech na zkoušku,
které budou realizovány v různých stavebních technologiích.
NOSNÁ STĚNA ZE SLAMĚNÝCH BALÍKŮ ZKOUŠENÁ POŽÁREM NEHOŘÍÍ!!
Touto událostí se otevírají zcela nové možnosti v oblasti výstavby pasivních domů s minimalizovanou ekologickou stopou
při výstavbě. V požární zkušebně PAVUS ve Veselí nad Lužnicí byla zkoušená konstrukční stěna z nosné slámy (bez
jakékoli další podpůrné konstrukce) omítnutá ze strany interiéru hliněnou a vně vápennou omítkou. Zkouška pod statickým
zatížením byla ukončena až po neuvěřitelných 139 minutách, a stěna ještě stále neprohořela!
Obdobná zkouška proběhla jen v USA, kde bylo dosaženo 120 minut, a na univerzitě ve Vídni, kde stěna s izolací
slaměnými balíky (tedy nikoli konstrukční slámou) vydržela 90 minut. Výsledek zkoušky vysoce překračuje potřebné
parametry odolnosti 45 minut pro rodinný dvoupatrový domek a ukázal, že slaměná nosná konstrukce může být použitelná i
pro složitější stavby.
Výhodou této konstrukční technologie je zjednodušení a zlevnění stavby (tzv. Low-tech a Low-cost), její vhodnost i pro
svépomocnou výstavbu s využitím zemědělského odpadu v místě stavby, tedy s minimem nároků spotřeby energie na
dopravu. Vynikající tepelně izolační vlastnosti slámy jsou výhodné především pro pasivní domy a balíky slámy prokázaly, že
jsou jako jediný materiál schopny splnit kromě tepelně technických vlastností i nároky na statiku v požáru dosahujícím
teplot blízko 1200°C.
Protože zkouška proběhla již podle "společné evropské legislativy", bude
možné její výsledky využívat ve všech zemích EU.
Zkoušky jsou realizovány v rámci projektu 122 142 0507: "VYBRANÉ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍCH A DALŠÍCH
STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, STAVEBNÍCH PRVKŮ A BUDOV" z programu Efekt, MPO ČR, řešitelem projektu je
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Podrobné informace o projektu a dílčí výsledky včetně zkušebních protokolů
jsou k dispozici na webových stránkách řešitele projektu:
http://kps.fsv.cvut.cz/index.php?lmut=cz&part=vyzkum&sub=30
Koordinátorem projektu za ČVUT:
Jan Růžička, e-mail: jan.ruzicka@fsv.cvut.cz
Partneři části projektu "Stěna z nosné slámy" :
ABatelier, e-mail: abrotanek@pasivnidomy.cz
Hliněné omítky Picas, e-mail: navratil@rigi.cz
První projekt, který touto technologií pravděpodobně bude realizován,
vznikne v Ekoparku ODOLENA VODA o.p.s. Prosperita.
Stavby Ekoparku by měly sloužit k vývoji nových technologií pro PD a
nabídnout veřejnosti možnost pobytu v pasivních domech na zkoušku,
které budou realizovány v různých stavebních technologiích.
Predstavujeme ekodom zo slamených balov v Hrubom Šúre
Slovensko a
Reality, 11. 2010, autor: Zuzana Voštenáková (za ArTUR Zuzana
Kierulfová)
V dedinke Hrubý Šúr pri Senci už pár týždňov prebieha stavba ekologického nízkoenergetického domu. Základnými stavebnými materiálmi sú baly slamy, hlina, drevo a penové sklo. Vyše tridsať mladých ľudí zo štrnástich krajín Európy spolu so známym nemeckým architektom Gernotom Minke pracovalo vrámci workshopu na výnimočnom projekte z prírodných materiálov.
Slamených domov existuje na svete veľa, niektoré majú dokonca viac než sto rokov, ten slovenský je však unikátny samonosnou kupolou zo slamených balov. Ako sa to celé začalo? Nemeckého architekta Gernota Minke, ktorý sa celý život venuje experimentálnym stavbám z prírodných materiálov, na Slovensko prilákali priemyselný dizajnér Bjorn Kierulf a jeho manželka a architektka Zuzana Kierulfová, z Občianskeho združenia ArTUR.
Experiment prvýkrát na Slovensku
Nemeckého architekta obaja slovenskí architekti poznali už dlhšie z konferencií, dokonca dvadsať členov ArTURu bolo uňho v Kasselskej univerzite na týždennom kurze hlinených stavebných techník. „Gernot Minke je po celom svete známy vedeckým výskumom hliny a svojimi zrealizovanými kupolovitými a klenbovitými projektami najmä z nepálených tehál, prekrytými vegetačnou vrstvou. Minulý rok sme sa dozvedeli, že má v pláne vyskúšať jeho prvú kupolu zo slamených balov, ale metódou, ktorú ešte nikto neskúšal. Navrhli sme mu, aby to postavil na Slovensku, aj keď projekt bol pôvodne navrhnutý pre Portugalsko.” Slamená kupola teda dostala konečnú podobu pod rukami účastníkov, ktorí sem prišli zo 14-tich krajín Európy na workshopy, pričom jeden z nich bol vzdelávací, s podporou európskeho projektu Grundtvig.
viac
V dedinke Hrubý Šúr pri Senci už pár týždňov prebieha stavba ekologického nízkoenergetického domu. Základnými stavebnými materiálmi sú baly slamy, hlina, drevo a penové sklo. Vyše tridsať mladých ľudí zo štrnástich krajín Európy spolu so známym nemeckým architektom Gernotom Minke pracovalo vrámci workshopu na výnimočnom projekte z prírodných materiálov.
Slamených domov existuje na svete veľa, niektoré majú dokonca viac než sto rokov, ten slovenský je však unikátny samonosnou kupolou zo slamených balov. Ako sa to celé začalo? Nemeckého architekta Gernota Minke, ktorý sa celý život venuje experimentálnym stavbám z prírodných materiálov, na Slovensko prilákali priemyselný dizajnér Bjorn Kierulf a jeho manželka a architektka Zuzana Kierulfová, z Občianskeho združenia ArTUR.
Experiment prvýkrát na Slovensku
Nemeckého architekta obaja slovenskí architekti poznali už dlhšie z konferencií, dokonca dvadsať členov ArTURu bolo uňho v Kasselskej univerzite na týždennom kurze hlinených stavebných techník. „Gernot Minke je po celom svete známy vedeckým výskumom hliny a svojimi zrealizovanými kupolovitými a klenbovitými projektami najmä z nepálených tehál, prekrytými vegetačnou vrstvou. Minulý rok sme sa dozvedeli, že má v pláne vyskúšať jeho prvú kupolu zo slamených balov, ale metódou, ktorú ešte nikto neskúšal. Navrhli sme mu, aby to postavil na Slovensku, aj keď projekt bol pôvodne navrhnutý pre Portugalsko.” Slamená kupola teda dostala konečnú podobu pod rukami účastníkov, ktorí sem prišli zo 14-tich krajín Európy na workshopy, pričom jeden z nich bol vzdelávací, s podporou európskeho projektu Grundtvig.
viac
Přírodní stavitelství (nejen) v okolí slovenského Sence
Střechy-Fasády-Izolace, 11. 2010,
autor: Tomáš Svoboda (za ArTUR Zuzana Kierulfová)
Přírodní stavitelství (nejen) v okolí slovenského Sence
Stavět se dá mnoha způsoby. Nejde jenom o to, jaký dům postavíme, ale také z čeho a čím. O tom, že i v dnešní technologické době existují lidé, kteří umějí stavět vlastníma rukama a s použitím přírodních materiálů, jsme se přesvědčili při cestě na jihozápadní Slovensko. Navštívili jsme stavitele samouka Petra Skořepu momentálně přebývajícího ve slaměné jurtě a také stavbu domu ve tvaru samonosné slaměno-hliněnné kopule, kterou realizovalo architektonické studio Createrra s. r. o. a občanské sdružení ArTUR (tedy Architektúra pre trvalo udržateľný rozvoj).
Setkání první, Senec - Tureň .....
viac
Přírodní stavitelství (nejen) v okolí slovenského Sence
Stavět se dá mnoha způsoby. Nejde jenom o to, jaký dům postavíme, ale také z čeho a čím. O tom, že i v dnešní technologické době existují lidé, kteří umějí stavět vlastníma rukama a s použitím přírodních materiálů, jsme se přesvědčili při cestě na jihozápadní Slovensko. Navštívili jsme stavitele samouka Petra Skořepu momentálně přebývajícího ve slaměné jurtě a také stavbu domu ve tvaru samonosné slaměno-hliněnné kopule, kterou realizovalo architektonické studio Createrra s. r. o. a občanské sdružení ArTUR (tedy Architektúra pre trvalo udržateľný rozvoj).
Setkání první, Senec - Tureň .....
viac
